ČSN 73 1002
Program používá dvě metody pro výpočet svislé únosnosti piloty podle Komentáře k normě ČSN 73 1002 "Pilotové základy":
- Výpočet podle teorie 1. skupiny mezních stavů
Postup výpočtu je popsán v Komentáři k ČSN 73 1002 "Pilotové základy" v kapitole 3 "Navrhování" oddíl B - Obecné řešení podle teorie 1. skupiny mezních stavů (str.15). Veškeré postupy v programu vycházejí ze zde uvedených vztahů. Původní geostatické napětí σor je uvažováno od upraveného terénu. Součinitel podmínek působení základové půdy je brán pro hloubku z (měřeno od upraveného terénu).
Účinná délka piloty pro výpočet únosnosti na plášti je zmenšena o úsek:
kde: | d | - | je průměr piloty |
- Výpočet piloty opřené o nestlačitelné podloží
Výpočet piloty opřené o nestlačitelné podloží (horniny třídy R1, R2) vychází z oddílu G - Řešení svislé únosnosti Rc podle ČSN 73 1004 z Komentáře k ČSN 73 1002 "Pilotové základy". Popis metody začíná na str. 27 pod názvem "Piloty opřené o nestlačitelné podloží". Výpočty v programu zcela odpovídají postupům zde uvedeným. Příčinkový součinitel sedání Iwp je interpolován z tabulky 16, která je v programu zabudována.
V případě zatržení volby "výpočet podle ČSN 73 1002" v okně "Piloty" je posouzení provedeno výhradně dle ČSN 73 1002 a ostatní součinitelé výpočtu se neuvažují. Pokud tato volba zatržena není, provede se posouzení dle zvolené metodiky posouzení s příslušnými součiniteli.
Literatura:
Československá státní norma ČSN 73 1002 Pilotové základy, Normalizační institut, Praha, 1987.
Československá státní norma ČSN 73 1004 Velkoprůměrové piloty, Normalizační institut, Praha, 1981.