0

GEO5

Контекстная справка

Tree
Settings
Программа:
Язык

Verze 11

Novinky ve verzi 11:

Podpora monitorů s vysokým rozlišením

Prostředí programu bylo upraveno tak, aby se zlepšila práce na monitorech s vyšším rozlišením (UHD, 4K). Všechny ovládací prvky (tlačítka, ikony apod.) již správně reagují na rovnoměrné zvětšení uživatelského rozhraní Windows, které se v případě těchto obrazovek používá.

Rozšířené možnosti generátoru zatížení

Generátor zatížení obsahuje dvě nová stálá zatížení:

Podlaha v podkroví

  • Stálé zatížení reprezentující skladbu podlahy v obytných prostorech hambalkových vazníků. Vkládá se automaticky na dolní pás těchto vazníků mezi svislice, které definují obytný prostor

Podhled v podkroví

  • Stálé zatížení, které reprezentuje obklad stěn a podhled ve vnitřním prostoru hambalkových vazníků. Toto zatížení se automaticky vkládá na svislice, hambalek a části krokví, které ohraničují obytný prostor.

Užitná zatížení byla vyčleněna na samostatnou záložku a rozdělena do následujících částí:

  • Údržba na střešním plášti – tato část obsahuje všechna užitná zatížení, která se vkládají na horní pásy (krokve) vazníků. Zatěžovací stavy mají automaticky přiřazenu kategorii H (nepřístupné střechy)
  • Údržba uvnitř konstrukce – tato část obsahuje zatěžovací stavy, které reprezentují zatížení v běžně nepřístupných vnitřních prostorách střešních konstrukcí. Zatěžovací stavy mají automaticky přiřazenu kategorii H (nepřístupné střechy).
  • Užitné v obytném prostoru – zatěžovací stavy, které odpovídají užitnému zatížení ve vnitřním prostoru hambalkových konstrukcí. Zatěžovací stavy mají automaticky přiřazenu kategorii A (obytné plochy).

Část :"Údržba na střešním plášti" obsahuje následující zatížení:

Rovnoměrné zatížení

  • Zatěžovací stav, který reprezentuje plošné zatížení na nepřístupných střechách v souladu s částí 6.3.4 normy EN 1991-1-1. Toto zatížení je považováno jako významné, v kombinacích s ostatními proměnnými zatíženími se tedy vyskytuje i jako hlavní proměnné zatížení.

Bodové zatížení na levém přesahu

  • Zatěžovací stav, který představuje bodové zatížení na levém přesahu horního pásu na nepřístupných střechách v souladu s částí 6.3.4 normy EN 1991-1-1. Vliv tohoto zatížení na návrh konstrukce není příliš významný, proto v kombinacích s ostatními proměnnými nefiguruje jako hlavní proměnné zatížení. Tento zatěžovací stav není násoben zatěžovací šířkou.

Bodové zatížení na pravém přesahu

  • Zatěžovací stav, který je obdobou předchozího. Bodové zatížení je však aplikováno na pravý přesah horního pásu.

Bodové zatížení v poli

  • Obdobný zatěžovací stav, osamělá síla je vkládána doprostřed prvního pole levého horního pásu, kde se dá u většiny vazníků předpokládat největší namáhání)

Část "Údržba uvnitř konstrukce" obsahuje následující zatížení:

Bodové zatížení

  • Zatěžovací stav, který obsahuje bodové zatížení reprezentující údržbu uvnitř konstrukce. Osamělá síla se automaticky vkládá na dolním pásu do pole uvnitř rozponu. U tohoto zatížení lze zadat minimální výšku vnitřního prostoru. Pokud vazník nepřesahuje tuto výšku, zatížení na něj není vloženo. Zatěžovací stav není násoben zatěžovací šířkou.

Rovnoměrné zatížení

  • Zatěžovací stav umožňující vložení rovnoměrného užitného zatížení na dolní pás vazníků.

Část "Užitné v obytném prostoru" umožňuje zadat užitné zatížení pro hambalkové vazníky a vazníky s úložným prostorem. Pokud je zaškrtnuto nastavení "Uvažovat nesymetrické zatížení", program vytvoří pro vazníky s podporou pod obytným prostorem i zatěžovací stavy se šachovnicovým zatížením.

Záložka „Užitné“ v generátoru zatížení

Úprava zatížení sněhem s převisy přes okap

Bylo přepracováno generování zatížení sněhem v případech, kdy se počítá se sněhem převislým přes okraj střechy. Pro vyšší sněhové oblasti jsou tato zatížení tak významná, že mohou příznivě ovlivňovat namáhání vazníku uprostřed rozponu. Jedná se především o konstrukce s výraznými přesahy vazníků přes vnější hranu zdi.Pokud je zaškrtnuto nastavení "Na střeše jsou převislé kusy sněhu", program vytváří nově následující zatěžovací stavy:

  • Plné zatížení sněhem – zatěžovací stav, který obsahuje plné zatížení sněhem bez převisů. Tento zatěžovací stav je použit pro získání extrémního namáhání vazníků uprostřed rozponu.
  • Plné zatížení sněhem s převisy – zatěžovací stav, který obsahuje shodné zatížení jako předchozí zatěžovací stav, avšak navíc zde je vytvořeno i zatížení kusy sněhu na přesazích. Tento zatěžovací stav by měl sloužit pro získání extrémního namáhání na přesazích a nad krajními podporami
  • Sníh navátý – zatěžovací stavy, které obsahují nerovnoměrné zatížení sněhem způsobené činností větru. Tyto zatěžovací stavy neobsahují zatížení převislými kusy sněhu

Upravené generování kombinací

Větší počet generovaných zatěžovacích stavů si vyžádal úpravu v generátoru kombinací. Nově jsou na výběr dva způsoby generování kombinací:

  • Obecný generátor Truss – základní způsob generování kombinací, založený na principech používaných v předešlých verzích. Jedná se o doporučený způsob tvorby kombinací
  • Podle NF DTU 31.3 p3 – tento způsob generování je založen na zjednodušeném postupu popsaném v Tabulce 2 normy NF DTU 31.3 část 3. Použití tohoto způsobu je doporučeno pouze ve Francii a to pro budovy do 10m výšky.

Hlavními změnami v algoritmech tvorby zatěžovacích kombinací jsou:

  • V souladu s článkem 3.3.2(1) normy EN 1991-1-1 se neuvažuje společné působení užitného zatížení na střešním plášti (údržba) s klimatickými zatíženími (sníh, vítr). A to i v případě národní přílohy pro Česko, kde je hodnota součinitele ψ0 u užitného zatížení "kategorie H" nenulová.
  • Z užitných proměnných zatížení jsou jako hlavní zatížení v kombinacích uvažována pouze rovnoměrná zatížení (údržba na střešním plášti, užitné zatížení v obytném prostoru a rovnoměrné zatížení na dolním pásu). Bodová zatížení výrazně návrh konstrukce neovlivňují, proto v kombinacích s ostatními proměnnými zatěžovacími stavy nejsou uvažována jako hlavní proměnná.
  • Zatížení sněhem a větrem jsou jako hlavní proměnná zatížení uvažována i nadále dle odpovídajících přepínačů "Uvažovat jako hlavní proměnné" na záložkách "Sníh" a "Vítr".
  • Pokud jsou generovány kombinace dle NF DTU 31.3, řídí se výběr hlavních proměnných zatížení předpisy jednotlivých kombinací, které jsou uvedené v normě
  • Pokud je použit přepínač "Použít optimalizované generování kombinací", program nově vylučuje nerovnoměrná zatížení sněhem a větrem s ohledem na směr působení. V kombinaci se tak spolu nevyskytují zatěžovací stavy, u kterých je výrazné tlakové namáhání na opačných stranách střechy (například vítr ze severu se nevyskytuje společně se sněhem nahromaděným na jihovýchodní straně budovy). Optimalizace je prováděna s ohledem na nosníkové působení vazníků pod převážně svislým zatížením. Pokud může být rozhodující vodorovné zatížení (například příčný vítr na halové rámové konstrukce), neměla by být optimalizace počtu kombinací použita.
  • Pokud je vkládán nový zatěžovací stav ručně, je třeba zvolit "Druh zatížení", tedy funkci zatížení v konstrukci. Bez správného výběru druhu zatížení nelze zaručit správné zapojení zatěžovacího stavu do kombinací.

Volba druhu zatížení ve vlastnostech zatěžovacího stavu

Statické schéma s vlivem prokluzu spojů

Pro výpočet vnitřních sil lze v testovacím režimu použít nové statické schéma, které zohledňuje reálnou tuhost jednotlivých spojů. Toto statické schéma lze zapnout v okně "Možnosti návrhu", záložce "Konstrukce" (položka "Statické schéma dle NF DTU 31.3" v seznamu "Způsob připojení vnitřních prutů").Základní charakteristiky nového statického schématu:

  • Schéma je založeno na normě NF DTU 31.3, principy jsou téměř identické s německou národní přílohou k Eurokódu 5. Použití tohoto schématu není v rozporu s Eurokódem, lze ho tedy využít i v zemích, kde toto statické schéma není popsáno v národní příloze.
  • Tuhost spojů je počítána dle reálné velikosti styčníkových desek
  • Podpory jsou modelovány přesně dle polohy pozednice, pokud je v okolí styčník se styčníkovou deskou, program automaticky vyhodnotí, zda je třeba zohlednit smyk v podpoře
  • Klíny v podpoře jsou modelovány jako pomocné prvky, které přispívají svou tuhostí k únosnosti konstrukce a snižují tak vliv výstředností v podporových detailech.
  • Vypočítaný průhyb konstrukce již obsahuje vliv popuštění spojů

S ohledem na některé nedořešené dílčí úkoly (např. posouzení výztuh, dokončení posudku spon v klínu) je toto statické schéma zapojeno do programu v testovacím režimu. Dokončení je plánováno na závěr tohoto roku.

Nové statické schéma s detailním modelováním styčníků

Export obloukových přířezů pro automatické pily

Program Truss4 nyní zapisuje do exportních souborů pro automatické pily *.bvn (Hundegger) a *.btl (Weinmann a jiné) i kompletní geometrii obloukových přířezů.

Nové možnosti stanovení vzpěrných délek z roviny

Program přináší rozšířené možnosti pro stanovení vzpěrných délek horních pásů z roviny vazníku. Dle některých norem (např. NF DTU 31.3, SANS 10163-1) má být vzpěrná délka horních pásů z roviny závislá na typu ztužení konstrukce. V okně "Vlastnosti vazníku" je možné na záložce "Norma" zvolit typ ztužení konstrukce. Dostupné jsou následující možnosti:

  • Není přesně určeno – dosavadní způsob stanovení vzpěrné délky, jako vzpěrná délka je uvažována vzdálenost výztuh ve vlastnostech dílce či v „Možnostech návrhu“.
  • Typ A ztužení pomocí prken – Pokud je konstrukce ve střešní rovině ztužena diagonálně uspořádanými prkny, je jako vzpěrná délka horních pásů pro vybočení z roviny použito maximum ze vzdálenosti výztuh a zatěžovací šířky vazníku (osové vzdálenosti mezi vazníky). Toto řešení vychází z teorie, že proti vybočení je bráněno pouze v místech, kde jsou ztužující prkna přibita na vazníky. Vzdálenost těchto bodů při tradičním sklonu ztužujících prken 45° je rovna právě vzdálenosti mezi vazníky.
  • Typ B ztužidla ve střešní rovině – Pokud je konstrukce zavětrována ztužidly, předpokládá se, že všechny podélné výztuhy (latě, vaznice) jsou dostatečně tuze ukotveny. Jako vzpěrnou délku z roviny lze tedy uvažovat vzdálenost mezi výztuhami.
  • Typ C štítové vazníky pevně spojeny se štítem – pokud je konstrukce pevně spojena se štítovými stěnami, výztuhy jsou též považovány za tuze uložené a vzpěrná délka horních pásů z roviny je rovna vzdálenosti mezi výztuhami

Měření vzdálenosti v 3D modelu

Měření vzdálenosti lze nově využít i v 3D pracovní ploše.

Rozšířené možnosti zadání rozměrů obytného prostoru v hambalkových konstrukcích

V generátoru vazníků je možné u hambalkového krovu zadat nesymetrický obytný prostor (zadává se vzdálenost levé svislice od levé podpory) a výšku dolního pásu. Díky této hodnotě je výška hambalku stanovena přesněji.